Historie

Historie obce Mladotice

Obec Mladotice se nachází 35 km severně od Plzně a 9 km západně od města Kralovic, v široké kotlině vytvořené mladotickým potokem, v nadmořské výšce 364 metrů. Ves obklopuje lesnatá a kopcovitá krajina a západní hranici katastru obce tvoří řeka Střela, jejíž malebné údolí je vhodné nejen pro odpočinek.

Jméno obce je odvozeno od starého rodu Mladotova, jenž pocházel z kmene Čechů.

Poprvé jsou Mladotice v historických pramenech připomínány v roce 1115, kdy obec náležela k majetku kladrubského kláštera. Později byla směněna bližšímu cisterciáckému klášteru plaskému, jenž měl ve vsi hospodářský dvůr s kaplí a k jehož majetku náležela obec až do zrušení plaského kláštera dne 9. 11. 1785. Pod vsí tehdy býval veliký rybník a při řece dva mlýny. Kolem roku 1550 postihla však zdejší oblast povodeň a náhlý příval vody rybník strhl a zcela smetl i oba mlýny. Plaský klášter později nechal později mlýny opravit a pronajal je.

Roku 1419 začaly války husitské, které se nevyhnuly ani zdejšímu kraji. Zpustošeno bylo mnoho vsí a 3. 6. 1420 přitáhl Žižka s husity ke klášteru plaskému, spálil jej do základů a mnichy dal povraždit. Tehdejší opat Bohumír (1399 - 1425) prchl do Manětína, kde roku 1425 zemřel.

Protože neměla královská koruna za válek husitských od plaského kláštera žádný příjem, zastavil král Zikmund (1419 - 1437) roku 1420 městečko Kralovice a 14 vesnic kláštera plaského, mezi nimi i Mladotice, bratřím Hanušovi a Bedřichovi z Kolovrat na Libštejně a Krašově. Ti pak roku 1432 městečko Kralovice i okolní obce rozdělili na dvě poloviny. Jedna náležela ke hradu Krašovu, který držel Hanuš, a druhá k Libštejnu. Krašovskou polovinu panství odkoupil od Hanuše II. roku 1480 plaský klášter nazpět a libštejnskou získal v roce 1513. 

Další přerozdělení prodělalo plaské panství za opata Bohuslava (1530 - 1556), kdy byly králem vymáhány veliké dávky na válku s Turky. Opat byl nucen zastavit roku 1543 téměř všechny klášterní statky Floriánu Gryspekovi z Gryspachu, pánu na Kaceřově, po dobu "čtyř životů". Klášteru plaskému v té době zůstalo jen pět vesnic - Mladotice, Žebronice, Bílov, Lednice a Nebřežiny.

V roce 1618, po druhé pražské defenestraci, začala třicetiletá válka. Vojsko obléhající Plzeň v té době ves vyloupilo a čtyři statky úplně vypálilo. Vojevůdce českých stavů, Mansfeld, dobil dne 21. 11. 1619 Plzeň a protestanští stavové hned jednali o prodeji kláštera plaského a jeho statků. V roce 1620 bylo pak celé panství prodáno Šebestiánu Penkrlovi z Bučí a ze Schonreitu, komisaři kraje Plzeňského, Ten prokázal, že má na klášteru plaském jistou pohledávku, a proto mu direktoři dědičně postoupili vesnice Mladotice, Nebřežiny, Bílov, Lednice, Žebnici a dvůr Olšany. O zpustošený klášter se v té době nikdo neucházel. Avšak již roku 1621, po prohrané bitvě na Bílé hoře, byl Šebestián Penkrlo odsouzen ke ztrátě veškerého majetku a jmenované vesnice byly plaskému klášteru opět navráceny. Roku 1651 stálo ve vsi devět obydlených statků a žilo zde 73 obyvatel.

Nejvýznamnější historickou památkou obce je barokní kaple Jména Panny Marie. Nachází se na místě, kde původně stála románská kaple zasvěcená sv. Hedisse, vybudovaná kladrubskými benediktýny. V 16. století byla původní stavba nahrazena novou kaplí sv. Kateřiny, kterou však nechal kvůli zchátralosti plaský klášter také strhnout. Nová kaple byla vybudována v letech 1708 - 1710 dle návrhu J. B. Santiniho jako jeho první zakázka pro opata Eugena Tyttla. Půdorys šesticípé hvězdy prozrazuje vazbu k mariánskému kultu. Po zrušení kláštera plaského dne 9. 11. 1785, byla kaple zakoupena obcí Mladotice za 110 zlatých.

V domě s č. p. 11 je dochováno obytné stavení bývalého klášterního dvora s pozdně gotickým portálem do sklepa.

V současné době žije v Mladoticích 580 stálých obyvatel.